Michnzee Portal

TRADIČNÍ MUSADO / 5.10.2009

Před dvěma lety jsem se rozhodl, že si zkusím najít nějaký vhodný a praktický "sport", který mě bude bavit a nebude jednoúčelový. Dlouho jsem se rozmýšlel jakým směrem se ubrat. Po několika rozhovorech a vyhledávání na internetu jsem našel bojové umění určené pro sebeobranu a protiútok - MUSADO.

Co to vlastně "MUSADO" je?
Bojové umění MUSADO můžeme rozdělit do dvou základních rovin - Tradiční MUSADO a MUSADO MCS. Tradiční MUSADO je původem korejské bojové umění, zaměřené na speciální "tradiční" obranné techniky. MUSADO MCS - Military Combat System - je moderní způsob sebeobrany a útoků určený pro armádní jednotky NATO a další bezpečnostní složky. Technika MUSADO MCS vychází především z technik tradičního MUSADA, avšak je rozšířena o další techniky využívající pro boj z blízka, pro boj s holí, obranu před nožem a další speciální techniky. V 80. letech 20. století upravil tyto tradiční techniky velmistr Herbert Grudzenski z Německa, který věnoval velikou část svého života studiem bojových umění a sestavil přesné postupy pro bojové techniky MUSADO MCS.

Více podrobností o historii a o tom, jak a kde začít můžete naleznout na oficiálních stránkách asociace http://www.musadocz.cz.

TIP pro Vás:
Reportáž ČT24 - Fokus, 4.10.2009 - shlédnout reportáž, 21min.
Stránky pro členy MUSADO - otevřít stránky.

Moje začátky
Na podzim roku 2007 jsem se rozhodl, že spolu s kamarádem začneme aktivně sportovat. Nalezli jsme si několik škol, kde se vyučuje tradiční forma MUSADO. Několik z nich jsme obešli a zjistili, že nábor se konal už dříve a už nebylo místo pro další členy. Hledali jsme dále, až jsme našli školu v Čimicích. Tréninky se konaly pravidelně každé úterý a čtvrtek od 18:00 do 19:30, kdy jsme se poté střídali s pokročilými členy, kteří začínali od 19:30 a končili před 21:00.

První etapa - disciplína a základní postoje
Na počátku jsme se učili především disciplínu, naslouchání a porozumnění. Instruktoři se nám plně věnovali a my mohli začít trénovat. Vše začalo správným držením těla, technikou postojů, vysvětlení drah úderů a samozdřejmostí byla i fyzická schopnost - posilování. Učili jsme se opravdu mnoho. Vysvětlovali jsme si obranné techniky při napadení zepředu a při napadení ze zadu. Nechybělo ani trénování dopadů - pád zepředu, pád bokem a pád na záda. Postupem času bylo doopravdy vidět i naše zlepšení a zdokonalování - jak v provádění obranných technik, tak i ve fyzické zdatnosti. Po několika měsících jsme skládali první zkoušku na bílý pás.

Druhá etapa - nový rozhled
Po úspěšně složené zkoušce na bílý pás se nám otevřely nové možnosti. Začali jsme se učit konkrétní techniky, které vycházely ze základních technických průprav prvního pololetí. Ten, kdo si chtěl zatrénovat i mimo pracovní týden mohl využít víkendové semináře, kde se probíraly další techniky - tentokrát specializované na boj s krátkou tyčí a obranou proti noži. Další půlrok jsme pylně trénovali na podzimní zkoušky, kde jsme měli možnost získat další pás - tentokrát oranžový.

Třetí etapa - první "veliké" zkoušky
Po roce docházky a téměř roční průpravě jsme měli možnost na konci září roku 2008 získat další, vyšší technický stupeň na oranžový pás. Zkoušky se tentokrát nekonaly v tělocvičně, ale na celovíkendovém semináři v rekreačním centru DDM - ve Lhotce u Mělníka. Jelikož jsem chtěl postoupit v technickém stupni dále, udělal jsem si čas a na tento víkendový seminář spolu s kamarády odjel. Nevěděl jsem, co mě tam bude čekat. Jelikož mám rád různá dobrodružství, netrpělivě jsem očekával, jak bude celý víkend probíhat.

Další fotografie přidám do fotogalerie.

O víkendu se konalo několik na sebe navazujících tréningů, kde jsme si natrénovali (spíše zopakovali, nebo "dopilovali") všechny techniky, které jsme museli při slavnostních zkouškách v neděli ve dvojicích předvést. V neděli se konaly zmíněné zkoušky, kde se předváděli ti, kteří tyto zkoušky chtěli zvládnout. Nejprve začali ti s bílím pásem, následovaly zkoušky pásu oranžového a tak dále, dle technické vyspělosti. Někdo zkoušky udělal, někdo ne. Já jsem byl bohužel mezi těmi, kteří štěstí neměli. Dopustil jsem se několika závažných chyb, se kterými jsem pokračovat nemohl.

Čtvrtá etapa - "piluj to!"
Po zkouškách jsem byl seznámen s chybami, kterých jsem se dopouštěl. Za úkol do příštích zkoušek jsem měl tyto chyby odstranit a zkusit složit zkoušku znovu. Následující rok jsem hodně času věnoval důkladné průpravě základů a zároveň se učil novým věcem, které si pro nás naši instruktoři připravili. Na začátku roku 2009 jsem začal mít osobní problémy s časem - jelikož škola si začala žádat více času, musel jsem následujících pár měsíců s tréningem počkat. Jakmile jsem už čas "chytil" za správný konec, opět jsem mohl začít trénovat. Netrvalo dlouho a blížily se další zkoušky.

Pátá etapa - zpět ke zkouškám
Téměř po roce (zkoušky byly také i na jaře, ale termín jsem bohužel nestíhal) jsem se přesvědčil, že bych zkoušky mohl zkusit znovu. Víkendový seminář se konal opět ve Lhotce u Mělníka. Tentokrát jsem již tušil, jak bude seminář probíhat a docela přesně jsem to i odhadl. Tyto víkendové semináře jsou opravdu dokonalé. Zopakovali jsme si všechny techniky, potrénovali fyzickou zdatnost a dokonce jsme se učili i obranu proti střední tyči a noži. V neděli se opět konaly zkoušky. Nervozita před začátkem stoupá - jak to dopadne? Tentokrát se zkoušky povedly. Každý z nás, co jsme získali další technický stupeň jsme zároveň obdrželi i oficiální certifikát o úspěšném složení zkoušky. Měl jsem (a mám stále) doopravdy radost, že se mi zkouška povedla!